|
|
Princip Kompetenz-Kompetenz v mezinárodní obchodní arbitráži
Šímová, Lucie ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Princip Kompetenz-Kompetenz v mezinárodní obchodní arbitráži Abstrakt Tato diplomová práce analyzuje princip Kompetenz-Kompetenz v systému mezinárodní obchodní arbitráže. Je popsán samotný princip a různé přístupy k doktríně Kompetenz-Kompetenz v mezinárodní obchodní arbitráži jsou analyzovány z pohledu několika mezinárodních dokumentů. Na základě tohoto pozorování jsou studovány negativní i pozitivní dopady principu, stejně jako jeho souvislost s principem Separability. V poslední části této práce je analyzována použitelnost a využití principu Kompetenz-Kompetenz v České republice. Závěrem, cílem této práce je nalezení nejlepší praxe pro užití principu Kompetenz-Kompetenz v mezinárodní obchodní arbitráži. Autorka také nabízí v závěru práce lege ferenda možnosti. Prvotní výzkumnou otázku lze stanovit takto: Jak lze princip Kompetenz-Kompetenz uplatnit v mezinárodním obchodním rozhodčím řízení pro co největší vzájemnou výhodnost a spravedlnost stran a je takové řešení vůbec možné? K tomuto účelu budou v této práci použity analytické, srovnávací a deskriptivní metody. První kapitola analyzuje samotný systém mezinárodní obchodní arbitráže. Následně je princip Kompetenz-Kompetenz popsán, prodiskutován a zasazen do tohoto systému. Kapitola třetí pojednává o pozitivních a negativních dopadech, neboť to jsou...
|
|
|
Uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů
Větrovská, Karolína ; Bříza, Petr (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů Abstrakt Tato diplomová práce cílí na problematiku uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů. Cílem práce je zejména analýza pramenů práva vztahujících se na uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů a související problematiku odepření uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, zejména pak NY úmluvy a zákona o mezinárodním právu soukromém. Autorka práce využívá za účelem splnění svého cíle zejména komparativní metodu a popisnou metodu. Práce je rozdělena do pěti kapitol. V úvodu autorka práce seznamuje čtenáře s problematikou, metodologií a systematikou této práce. V rámci další kapitoly autorka práce uvádí čtenáře do pojmosloví rozhodčího řízení, seznamuje jej s koncepty rozhodčího řízení a základními atributy rozhodčího řízení. Následně autorka práce popisuje instituty uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů, vysvětluje rozdílné přístupy jednotlivých pramenů práva, ale i přístupy některých států. Závěr práce poskytuje čtenáři odpovědi na výzkumné otázky. Výzkumné otázky, tj. "je tuzemský přístup k uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů v souladu se závazky?" a "je tuzemský přístup k uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů srovnatelně atraktivní mezi ostatními státy?" mohou být zodpovězeny tak, že dle názoru autorky práce není tuzemský přístup k uznání a výkonu cizích...
|
|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Kudrhaltová, Irena ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Tématem této diplomové práce je rozhodčí řízení v České republice. V úvodní kapitole je rozhodčí řízení obecně popsáno, spolu s popisem jeho charakteristik v kontrastu s metodami ADR a soudním řízení před obecnými soudy. Jsou představeny čtyři základní teoretické koncepce rozhodčího řízení. Dále je rozhodčí řízení rozděleno na obecné a zvláštní a dále na institucionální a ad hoc. Ve druhé kapitole je popsána problematika arbitrability - konkrétně podmínky jejího vzniku. Třetí kapitola se zaměřuje na rozhodčí smlouvu, a to od uzavření, přes obsah až po případy, kdy bude rozhodčí smlouva neplatná. Rozhodce, včetně požadavků na jeho osobu, jakožto mlčenlivost, nezávislost a nestrannost, je upraven ve čtvrté kapitole. Ta také obsahuje jmenování rozhodce a jeho odměnu. Pátá kapitola se zabývá konkrétním průběhem rozhodčího řízení. Jsou nastíněny základní principy, které ovládají rozhodčí řízení, včetně zahájení řízení žalobou, včetně dalších úkonů a provádění důkazů. Šestá kapitola se zaměřuje na rozhodnutí v rozhodčím řízení a jeho specifické formy: rozhodčí nález a usnesení. Rovněž je zmíněna možnost schválení smíru rozhodcem či stálým rozhodčím soudem. Dále se kapitola věnuje právní moci a vykonatelnosti výše zmíněných rozhodnutí. Tato kapitola se také zabývá doručováním. Sedmá kapitola popisuje...
|
|
|
Rozhodčí doložky ve spotřebitelských věcech s dopadem na exekuční řízení
Nováková, Michaela ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Rozhodčí doložky ve spotřebitelských věcech s dopadem na exekuční řízení Abstrakt Rozhodčí řízení je jednou z forem alternativního řešení sporů. Institut rozhodčího řízení není nováčkem na poli práva. Jeho základy můžeme spatřovat již od pradávna. Dnešní právní úpravu rozhodčího řízení můžeme sledovat zhruba od první poloviny 19. století. Podstatou rozhodčího řízení je přenesení projednávání a rozhodování určitých sporů z pravomoci soudů, na rozhodce. Osoba rozhodce pak vydává rozhodčí nález, který může být uplatněn tím, v jehož prospěch byl vydán, jako vykonávací nebo exekuční titul. V právním řádu České republiky najdeme primární úpravu rozhodčího řízení v zákoně č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Přijetím tohoto zákona v tehdejším znění došlo k rozšíření rozhodčího řízení na vnitrostátní spory. Díky rozhodčímu řízení tak mohly být řešeny i spory vznikající ze spotřebitelských smluv. Způsob řešení sporů mezi spotřebitele a podnikatelem se však ukázal jako hojně využívaný institut, dokonce až nadužívaný a i zneužívaný. Nastalá situace byla tak extrémní, že muselo dojít ze strany zákonodárce k novele zákona z důvodu posílení ochrany spotřebitele v rozhodčím řízení. Na daný vývoj nereagovala pouze moc zákonodárná, ale i moc soudní. Jelikož rozhodčí nález, jakožto výsledek...
|
|
|
Rozhodčí řízení v mezinárodním obchodním styku
Šteflová, Iva ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Diplomová práce na téma Rozhodčí řízení v mezinárodním obchodním styku se zaměřuje na místo konání rozhodčího řízení a jeho vztah k národnímu právnímu řádu. První kapitola uvádí obecně do problematiky řešení sporů v mezinárodním obchodním styku. Práce přibližuje alternativní způsoby řešení sporů a vymezuje pojem rozhodčího řízení v mezinárodním obchodním styku. Uvedeny jsou jeho základní znaky a popsány teorie, které usilují o vysvětlení právní povahy rozhodčího řízení - teorie smluvní, jurisdikční, smíšená a autonomní. Ve druhé kapitole práce je vymezen pojem místa konání rozhodčího řízení, jakožto skutečného místa na území určitého státu. Toto místo je odlišeno od sídla rozhodčího řízení a od dalších institutů, které bývají s místem konání rozhodčího řízení zaměňovány. Sídlo rozhodčího řízení je v práci pojímáno jako právní domicil rozhodčího řízení. Národní právní řád sídla stanoví právní rámec pro vedení rozhodčího řízení. Posléze práce přibližuje dvě základní teorie, které hodnotí vazbu mezi místem konání rozhodčího řízení a národním právním řádem, teorii sídla a delokalizační teorii. Vazba mezi místem konání rozhodčího řízení a národním právním řádem je porovnána i z pohledu jednotlivých teorií právní povahy rozhodčího řízení. Právní rámec pro úpravu rozhodčího řízení v mezinárodním obchodním...
|
|
|
Rozhodčí řízení v ČR s důrazem na problematiku tzv. arbitrážních center
Jenerál, Jaroslav ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Tato rigorózní práce pojednává o institutu rozhodčího řízení v českém právním řádu, přičemž se zaměřuje na jeho teoretická východiska, zákonné požadavky na jeho konání a průběh, ingerenci obecných soudů do rozhodčího řízení a především zaměření se na aktuální otázku tzv. arbitrážních center, legalitu jejich existence i zákonnost jejich úkonů v praxi (s důrazem na nejnovější soudní judikaturu), jakož i na možnost jejich nové právní úpravy.
|
|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Musil, Ondřej ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Zoulík, František (oponent)
Cílem této diplomové práce nazvané Rozhodčí řízení v České republice je charakterizovat rozhodčí řízení v tuzemsku, vysvětlit základní instituty tohoto mimosoudního způsobu řešení sporů a pojednat o aktuálních problémech, které jsou v posledních měsících hojně diskutovány. Nepočítáme-li úvod a závěr, skládá se tato diplomová práce z devíti kapitol, přičemž každá z nich se zaměřuje na jiný aspekt rozhodčího řízení. První kapitola jakožto kapitola úvodní rozhodčí řízení definuje a uvádí jeho teoretické koncepce. Vedle toho zde charakterizuji některé jeho druhy, kdy pozornost věnuji především rozhodčímu řízení institucionálnímu a ad hoc, obligatornímu a fakultativnímu a rozhodčímu řízení on-line. Závěr kapitoly shrnuje hlavní výhody a nevýhody rozhodčího řízení. Zatímco druhá kapitola je věnována pramenům rozhodčího řízení, třetí kapitola vysvětluje pojem arbitrability a uvádí podmínky, které musí spor splňovat, aby mohl být předmětem rozhodčího řízení Čtvrtá kapitola pojednává o rozhodčí smlouvě. Vysvětluje tento pojem, uvádí jednotlivé druhy rozhodčích smluv, zabývá se podstatou rozhodčí smlouvy a jejím obsahem a náležitostmi. Závěr kapitoly je věnován neplatnosti rozhodčí smlouvy a způsobům, jak může strana zpochybnit rozhodčí smlouvu, o které se domnívá, že je neplatná. V kapitole páté nazvané...
|
|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Šolín, Karel ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Resumé Tématem této diplomové práce je rozhodčí řízení v České republice, které je jedním z alternativních způsobů řešení sporů. Jejím cílem je poskytnutí uceleného přehledu právní úpravy rozhodčího řízení. Práce je rozdělena celkem do osmi kapitol. První až třetí kapitola pojednávají o obecných otázkách rozhodčího řízení. První kapitola, která se dále člení do šesti podkapitol, se zabývá zejména základním vymezením rozhodčího řízení, jeho teoretickými koncepcemi, výhodami a nevýhodami a také jeho jednotlivými druhy. Druhá kapitola práce poskytuje přehled zejména vnitrostátní právní úpravy rozhodčího řízení. Třetí kapitola se zabývá objektivními podmínkami, za kterých lze určitý okruh sporů projednat a rozhodnout v rozhodčím řízení, včetně některých specifických případů. Ve čtvrté kapitole se autor věnuje rozhodčí smlouvě, která je stěžejním institutem a základním předpokladem rozhodčího řízení. Tato kapitola se dále dělí na tři podkapitoly věnující se například jednotlivým typům rozhodčích smluv, jejich náležitostem a na závěr také jejich neplatnosti a zániku. V samostatné podkapitole se autor zabývá rozhodčí smlouvou pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv. Pátá kapitola pojednává o rozhodcích jako soukromých osobách rozhodujících spor v rámci rozhodčího řízení. Ve čtyřech podkapitolách autor popisuje...
|
|
|
Arbitralita protisoutěžních dohod v právu Evropské unie
Pavelka, Tomáš ; Svoboda, Pavel (oponent) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Irský advokát a rozhodce James Bridgeman kdysi napsal, že soutěžní právo a arbitráž je střet dvou černých umění. Toto vnímání se v podstatě nezměnilo, i když dnes je rozhodování soutěžního práva v arbitrážní praxi takřka na denním pořádku. Tato diplomová práce nejprve shrnuje pozadí arbitrability protisoutěžních dohod a dále vybírá specifické praktické problémy, kterým musí rozhodci čelit při rozhodování sporů z těchto smluv. Nejprve otázku, zda jsou rozhodci povinni řešit problematiku rozporu dohod se soutěžními normami ze svého vlastního podnětu (ex officio), dále, zda vnitrostátní soudy členských států EU musí automaticky rušit rozhodčí nálezy, které by právo hospodářské soutěže porušovaly, a naposled, zda jsou rozhodci vůbec schopní kvalifikovaně složité otázky soutěžního práva rozhodovat a jak jim v tom veřejnoprávní orgány pro hospodářskou soutěž, na jejichž bedrech zejména leží uplatňování soutěžního práva, mohou pomoci. Tato práce se zajímá především o evropskou právní úpravu, ovšem v některých případech jde do českého právního řádu a k určitým jeho problémům se snaží navrhnout konkrétní řešení.
|
|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Hromadová, Andrea ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Účelem této diplomové práce je poskytnout komplexní popis průběhu rozhodčího řízení v České republice. Zvláštní pozornost je pak věnována specifickým znakům rozhodčího řízení, které jej odlišují od řízení vedeného před obecnými soudy, a zároveň zvláštním typům rozhodčího řízení. Rozhodčí řízení neboli arbitráž lze charakterizovat jako jednu z alternativních možností způsobu řešení sporů, které vyvstanou mezi stranami. Běžným způsobem řešení sporů je podání žaloby k obecnému soudu, kdy soudce spor závazným způsobem ve formě rozsudku rozhodne. Strany jsou pak tímto rozhodnutím vázány a rozsudkem uložené povinnosti mohou být na jeho základě vymáhány. V určitých oblastech soukromoprávních vztahů však stát poskytuje stranám možnost předložit svůj spor k projednání orgánu soukromoprávní povahy, jehož rozhodnutí se zavazují akceptovat jako by se jednalo o rozhodnutí soudu. Tyto způsoby řešení sporu lze souhrnně označit jako alternativy soudního řízení (z angl.. Alternative dispute resolution neboli ADR). Rozhodčí řízení v České republice je vedeno podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. Od jeho přijetí došlo k několika novelizacím, jejichž účelem bylo zakotvení modernějších mechanismů řízení a úprava nedostatků, které byly odhaleny v následných...
|
host ::
RSS.